VLADIMÍREK MÁ JEN ROZŠTĚP

Vladimír je mé čtvrté dítě, otěhotněla jsem v mých 35 letech. Během těhotenství jsem měla gestační diabetes, jinak žádné potíže.

O Vladimírkově vadě jsme se dozvěděli na ultrazvuku ve 20.tém týdnu těhotenství. Má gynekoložka mě ihned ujistila, že rozštěp se dnes již operuje hned po narození a na dětech to není skoro poznat. Nicméně jsme byli odesláni druhý den na Genetiku do Českých Budějovic. Tam potvrdili miminku celkový levostranný rozštěp a jelikož nás zastrašovali možnými chromozomálními vadami a mentální retardací (které prý s rozštěpem často souvisí), nechala jsem si udělat amniocentézu. S manželem jsme následně probrečeli několik dní. Bylo pár dní před Vánoci a jelikož na výsledky testů jsme museli čekat tři týdny, smířili jsme se s tím, že miminko bude možná jinak postižené. Na interrupci bych stejně po 24.tém týdnu jít nemohla a ani bych něco takového nechtěla zažít. Naštěstí v lednu zavolala lékařka z genetiky, že všechny testy dopadly v normě a mě se strašně ulevilo, že náš malý drobeček má pouze rozštěp. Dodnes lituji, že jsem amniocentézu podstoupila, bylo to zbytečné riziko.

Porod jsem si domluvila v táborské nemocnici, nechtěla jsem rodit daleko od rodiny. Vladimírka jsme poté sami převezli do Dětské nemocnice Brno na operaci rtu.

Vladimír se narodil 28.4.2014, měřil 53 cm a vážil 4,30 kg. Porod byl vyvolaný týden před termínem, protože Vládík byl už moc velký. K porodu se seběhlo více personálu, včetně primáře i dětské primářky. Nejdřív vůbec nešel ven jak byl velký, ale hlavně ho chtěli všichni vidět. Vládík má nakonec oboustranný celkový rozštěp, na UTZ to nebylo poznat. Všichni v porodnici se k nám chovali moc hezky, dostala jsem na pokoj monitor dechu a s Vládíkem jsem chodila na sesternu krmit ho připraveným mlékem s habermanky, zároveň jsem měla půjčenou odsávačku Medela, takže jsem pěkně rozjela laktaci a Vládíka jsem krmila mateřským mlékem.

1.5.2014 jsme Vládíka převezli o Brna, kde ho druhý den operovala paní doktorka Vokurková, už 6. května jsme mohli jet domů a za týden jsme přijeli na kontrolu a vyndání stehů.

První dva měsíce jsme hrozně bojovali s krmením, z habermanky vůbec nechtěl pít, vztekal se u toho, brečel a když jsem ho konečně po hodině nakrmila, tak mlíčko vyzvracel. Z normálních saviček se nenapije, jde mu to jen ze savičky Nuk na rozštěpy, ale ta se vždy po 14cti dnech vydudlá a musíme pořídit novou. Zatím moc nepřibírá na váze, ale už aspoň neblinká. Vládík stihl mít i mastitidu, vyléčili jsme přikládáním obkladů s bepanthenem a lihovými obklady, měl prsíčka opravdu hodně zvětšená, pak se mu udělala vodní kýla ( jedno zvětšené varlátko) to do týdne splasklo, a od narození mu hnisá očičko. Už měl dvakrát antibiotikové kapky do očí a zatím nic nepomáhá. A ještě ho dost trápily prdíky, to jsem ani u jednoho z mých dětí neznala.

Nyní budou Vládíkovi tři měsíce, již se mi nedělá tolik MM takže ho přikrmuji dvakrát denně Nutrilonem. V listopadu jsme objednaní na operaci patra. Od května dáváme nostrilky, . Chodíme na ORL jelikož nemá ozvy v  pravém oušku, prý je to u dětí s rozštěpem časté. Ještě nás toho čeká mnoho, ale Vládík to s naší podporou zvládne určitě na výbornou.