JÁ TĚ NIKOMU NEDÁM, JÁ NIC LEPŠÍHO NEMÁM

Dobrý den,
Ráda bych se podělila se zkušeností o svém setkání s rozštěpem, o tom co mi dal či vzal. V březnu roku 2009 jsemporodila prvního syna Staníka a po drobných komplikacích jsem znovu otěhotněla a bylo vše báječné až do doby, kdy 20. prosince 2011 nám na prenatální diagnostice oznámili, že druhý syn má rozštěp. Doktorka řekla, že na pravé straně má mírný rozštěp, ale nic se neděje, operuje se po narození a není nic poznat. Ale pro jistotu zavolá ještě někoho. Přišel doktor a ukazoval doktorce, že tam něco chybí a já začala brečet a když jsem se postavila tak se ptali, jestli chci jít na odběr plodové vody. Doktor měl asi špatný den a řekl dost nešetrně, že teď půjdu na odběry  a  výsledky budou za 14 dní, ale jelikož dítě čeká spousta operací a komplikací do dospělosti doporučuje interupci (potrat).

 

Odešla jsem zničená se spoustou papírů. Na jednom byla latinsky napsaná diagnostika a na druhém kontakt na paní dr. Vokurkovou.Doma díky internetu jsme zjistili, že syn má oboustranný rozštěp rtu, čelisti i patra a léčba už není problém. Druhý den jsme se setkali s paní dr. a ta nám vysvětlila, co dítě čeká a že s rozštěpem se rodí každé cca 550 dítě. Jedná se o 3 operace: první operace rtu je hned po narození, druhá operace patra je ve věku 6 měsíců a  třetí operace čelisti je, až dítěti narostou trvalé zuby. A hlavně nás čekají pravidelné kontroly, a sleduje správný vývoj. Já se trochu uklidnila, ale manžel měl ještě obavy a tak jsme se o vánocích setkali s rodinou, kteří dítko s rozštěpem mají  a už má za sebou všechny 3 operace.  Řekli jsme jim naše obavy a oni nám svoje zkušenosti. Z holčičky je slečna a vede plnohodnotný život jako každá druhá puberťačka. Po novém roce jsmeobdrželi  výsledky, že malý není mentálně postižen a já v tu chvíli věděla, že na potrat, který by se rovnal již porodu se špatným koncem – nejdu.

 

25. dubna 2012 se narodil náš druhý syn Daník, týden po porodu byl na operaci a zvládl ji báječně. V nemocnici  jsem poznala i jiné tzv. rozštěpáčky,  i takové rodiče kteří nevěděli o tom, že čekají dítko s rozštěpem. A přesto jsem ráda, že máme „jenom rozštěp“ jsou na tom děti hůř i když vidět to malé stvoření v inkubátoru napojené na plno hadiček bylo strašné.  Po příchodu domů to začínalo být skvělé, ale trápení a bolest nechodí samo tak jsem skončila v nemocnici já, se zánětem slinivky břišní, který způsobil žlučník.  3 týdny po porodu mě operovali. Můj manžel se staral o 2 syny sám a pak si moje sestra zařídila dovolenou a přijela mu na pomoc  a patří jim můj dík. Díky musím říct i kamarádkám z mateřského centra, které si  párkrát vzali Staníka.  A  já s Dandou  jsme  měli  trochu klidu.
Co mi rozštěp dal? Dal mi syna, který má super úsměv díky paní doktorce.
A co mi rozštěp vzal?  Asi ten žlučník …ha ha

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy a jeho autorem je Martina Kolísková. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.