MUDr. Jitka Vrtišková
MUDr. Jitka Vrtišková pracovala více než dvacet let na Klinice plastické chirurgie 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Její specializací jsou plastické operace rozštěpů rtu a patra. Věnovala se výuce mediků jako asistentka na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Je jednou z mála lékařek, kterým se podařilo prosadit se v chirurgickém oboru doma i v zahraničí. Je členkou České lékařské komory, společnosti estetické chirurgie JEP, společnosti plastické chirurgie JEP Chirurgická i amerických misí pro léčbu rozštěpových vad v Peru a Bolívii. Je členkou mezinárodní společnosti plastické a rekonstrukční chirurgie IPRAS a je národní zástupkyní v projektech Eurocleft a Eurocran.
Kromě povinných atestací z obecné a plastické chirurgie absolvovala několik odborných stáží v zahraničí, kde také získala řadu cenných zkušeností. Byla na stáži ve Spojených státech, v Children’s Hospital v Los Angeles a ve ShrinersHospital ve Springfieldu, dále v Německu, na oddělení plastické chirurgie ve Stuttgartu, v Centru pro léčbu rozštěpových vad ve Finsku nebo ve Velké Británii. V Brazílii navštívila několik privátních klinik estetické chirurgie a byla pozvána i na kliniku profesora Pitanguyho, což je jeden z nejznámějších plastických chirurgů vůbec. Zúčastnila se mnoha kongresů a seminářů, přednášela na kurzech pořádaných Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. Vydané publikacese v počátcích týkaly zejména dočasných krytů u popálených, později hlavně rozštěpových vad a kožních nádorů.
Studovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Od samého počátku studia chtěla pracovat na chirurgii a začala se na to systematicky připravovat. Chodila na speciální stáže na I. chirurgickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Po promoci čtyři roky pracovala v okresní nemocnici v Mělníku na všeobecné chirurgii. Práce na všeobecné chirurgii se jí líbila a ráda na ní vzpomíná, protože to pro ni byla velmi dobrá zkušenost. Po mateřské dovolené hledala místo na chirurgii v Praze a ve Vinohradské nemocnici otevírala nová klinika plastické chirurgie, kterou vedl Prof. MUDr. Miroslav Fára, Dr.Sc. Na klinice sice nebylo místo, ale přes stáž na oddělení popálenin se skutečně dostala ke své oblíbené chirurgii. Začala se specializovat především na operace rozštěpů rtu a patra, stala se ordinářem pro oblast kožních nádorů.
Na operační techniky řešící rozštěpy rtu a patra se zaměřila od samého počátku svého působení na klinice plastické chirurgie. Této problematice se v minulosti věnoval prof. MUDr. František Burian a v době, kdy na klinice začínala, operovali rozštěpy především profesor Miroslav Fára a docentka Jaroslava Hrivnáková. Tito tři lidé ovlivnili její další profesní život. Jitka Vrtišková pronikala do této oblasti pod jejich odborným vedením a od atestace v roce 1989 pak navázala samostatně na jejich práci.
MUDr. Vrišková – Guatemala 2015
Operace rozštěpů je kreativní záležitost, která ji velmi naplňovala. Každý případ, který se řeší, je jiný. Základní principy operační techniky a další postupy jsou dané, ale vždy je nutné přistupovat k jednotlivým případům individuálně. „Na operacích rozštěpových vad je pozitivní to, že bezprostředně po zákroku vidíte markantní zlepšení“, jak sama říkala a dodávala „V žádném případě to však neznamená, že pacient je tím definitivně vyřešen. Vzhledem k tomu, že rozštěp znamená kvantitativní i kvalitativní poškození tkání, je mimořádně důležitá následná multidisciplinární péče, která většinou trvá až do dospělosti. Není tedy důvod operovat rozštěp rtu hned po narození, jak se nyní někdy propaguje. Vhodnější je počkat tak do tří měsíců věku dítěte, kdy je možno udělat lépe i primární korekci nosu.“
Kromě práce na operačním sále se postupně zapojovala i do výzkumných projektů, které se na klinice realizovaly. Když pak byly zahájeny programy Eurocleft a Eurocran, byla tam delegovaná jako česká národní reprezentantka. S tím souvisela účast na zahraničních konferencích zaměřených na rekonstrukční operační techniky vrozených rozštěpových vad. Účastnila se řady odborných jednání, na kterých se diskutovalo o úrovni operačních technik a zpracovávaly se standardy péče o pacienty s vrozeným rozštěpem rtu a patra. Při těchto příležitostech se seznámila se skupinou lékařů, kteří pravidelně jezdí na humanitární mise do rozvojových zemí a operují tam rozštěpy. Dostala nabídku na spolupráci a neodmítla ji. Stala jste se členkou prestižního lékařského týmu a následně byla vyslána s týmem na pomoc pacientům s rozštěpy. V konkurenci amerických lékařů obstála a mise jsou součástí jejího života. Cit a kreativita jako nedílná součást při operaci rozštěpu se u ní propojila se znalostmi, profesionálním i lidským přístupem.
Péče o rozštěpové pacienty v České republice představuje komplexní systém, kde základní protokol péče vypracoval již František Burian. Díky němu je již několik desítek let dobře fungující centralizovaná a komplexní péče na vysoké úrovni. Toto je požadavek zakotvený ve standardech poskytované péče. V rozvojových zemích zpravidla není hrazena ze základního pojištění a je pro většinu chudých lidí nedostupná. Úroveň zdravotnictví v rozvojových zemích nelze srovnávat s evropskými zeměmi. Na těchto misích se Jitka Vrtišková setkává s pacienty, s jakými by se u nás na klinice nikdy nesetkala. S dospělými, kteří nemají odoperovaný rozštěp.
Zpracovala: Jana Šibalová
Zdroj:
http://zdravi.e15.cz/rozhovory/predstavujeme/445773
http://www.plasticka-chirurgie.info/novinky/zeny-v-plasticke-chirurgii-maji-cit
http://www.bohemia-werbung.cz/public/download/aktuality/12-01-15-magazin-charme_2012_1.pdf- strana 10-11
http://ona.idnes.cz/jitka-vrtiskova-se-skalpelem-na-konec-sveta-feq-/vztahy-sex.aspx?c=A070314_090846_ona_pribehy_bih
http://rotaplast.typepad.com/missions/2015/02/page/2/ – Guatemala únor 2015
http://rotaplast.org/ – mise
http://rotaplast.org/2015/02/day-3-first-day-of-surgery/
https://www.beautyinprague.com/plastic-surgeons-and-medical-staff/jitka-vrtiskova/
Konečně další erudovaná lékařka, která se přiklání k operaci rtu a nosu ve 3. měsíci. Čekáme synka s jednostranným pravděpodobně celkovým rozštěpem a snažili jsme se vypátrat a zvážit výhody a nevýhody operace ihned po narození versus ve 3. měsících. Shrnu, nač jsme přišli a budu ráda, pokud mi kdokoliv napíše cokoliv, co jsme přehlédli, nebo špatně pochopili.
Psychologická či sociální výhoda neonatální (časné) operace se nám v našich osobních podmínkách nezdá až tak velká. O rozštěpu víme už dlouho a my i celá rodina a přátelé to bereme dobře. První dny strávené s dítětem pokládáme za větší bonus než to, že by miminko vypadalo dřív „normálně“.
Lepší hojivost jizev při neonatálním zákroku podle nás nemůže vyvážit, že většina takto operovaných dětí jde později na rekonstrukci operace, aby se dosáhlo větší symetrie obličeje. Nenašli jsme číselná srovnání počtu dětí jdoucích na rekonstrukci, kteří byly operovaní po narození a ve 3. měsících, ale od rodičů víme, že rekonstrukce u neonatálně operovaných dětí je naprosto obvyklá. Proto nerozumíme, v čem je taková výhoda neonatálního hojení ran. Snad jde o to, že čerstvě narozené dítě méně trpí infekcemi horních cest dýchacích? To by potom byl asi jediný argument pro časnou operaci, který se nám jeví opodstatněný.
Operace tkání, jizvy – vždy budou brzdit růst tkání, proto se nám zdá logické podstoupit operaci spíš později. Druhým argumentem, který u nás rozhodl bylo, že se můžeme se synkem nejdříve trochu poznat a sžít, vstřebat stres z porodu a všeho nového a díky tomu ho pak lépe podpořit po operaci.
Moje dcera podstoupila operaci rtu a nosu ve 3 měsících a jsem za to zpětně moc ráda. Srovnáním zkušeností svých vlastních a zkušeností, které svěřují matky dětí operovaných po narození, jsem zjistila, že to pro mě a pro moji holčičku byla ta nejlepší cesta. Proč? Po pár dnech jsem si na obličejík, jehož pusinka byla přeťatá rozštěpem, zvykla a později se mi zdál její široký úsměv stejně okouzlující, jako úsměvy jiných dětí. Ano, moje dítě se před první operací na mě již smálo, poslouchalo, co mu povídám a já vyprávěla o tom, že půjdeme SPOLU do nemocnice a budeme tam SPOLU, že beze mě bude jen malou chviličku, když bude spát… Svoje slovo jsem dodržela. Byly jsme spolu po celý pobyt v nemocnici, jen ty nekonečně dlouhé 2 hodiny, kdy ji operovali, jsme byly oddělené. Být s ní pro mě bylo nesmírně důležité. Dokonce důležité tak, že kdyby pro mě nebylo v nemocnici místo, požádala bych o jiný termín, o odklad operce. Neumím si představit, že bych své dítě poslala na operaci a přijela za ním po několika dnech. Jak těžce bych nesla, kdyby byla má dcera na JIP sama, beze mě, tak jak to je při neonatálních operacích. Jak by asi bylo mé malé holčičce, kdyby byla tak dlouho bez mámy a hlavně zbytečně. Proč zbytečně? O fetálním hojení bez jizev, které bylo uváděno jako jeden z důvodů proč operovat hned po narození, jsem toho slyšela za poslední roky mnoho. Slyšela, ale neviděla. Děti operované 2. den života, v prvním týdnu i ve 3 měsících mají po operaci jizvičku stejnou. Někdo výraznější, někdo méně. Není to ale načasováním operace, ale tím, že každý máme jinou hojivost ran. Většina dětí navíc pro asymetrii rtu podstupuje kolem 5. roku a později reoperaci – tedy „opravnou“ operaci rtu. Kde tedy je ten původní důvod nazvaný fetální hojení? Ret se stejně celý přešívá. Důvodem proč operovat hned po porodu by tedy mohlo být to, že pro nachlazení dítěte ve 3 měsících by se operace musela odložit. To ano, operace by byla třeba až o měsíc později. Ale to je přeci stejná situace, jako u operací patra. Také to nikdo nepovažuje za neštěstí, když se operace odloží pro rýmu.
Operace rtu a nosu v novorozeneckém (neonatálním) věku má dle mého pohledu pouze smysl psychosociální. Doporučila bych ji jen rodičům, kteří by nebyli schopni svoje dítě s rozštěpem přijmout, kteří by ho nedokázali bez zásahu plastického chirurga milovat. Já tento problém neměla. Ten krásný široký úsměv mi dokonce ještě pár dní po operaci chyběl 🙂
Je to můj názor a vím, že ne každý se mnou bude souhlasit. Proto je dobře, že rodiče mají možnost zvolit to načasování první operace, které považují pro své dítě za vhodnější.
Děkuji za povzbuzení a Tvůj pohled. Vidíme to asi hodně podobně. Jen bych nechtěla, aby z toho jiní rodiče měli pocit, že možná udělali chybu, nebo měli jakoukoliv výčitku.
Pamatuji si, že když nám rozštěp diagnostikovali, zároveň nám řekli: „Dobrá zpráva je, že se to dnes již velmi úspěšně operuje hned po porodu. Máme tu na to nejlepší specialistku.“ Pak jsme viděli všude jen samou chválu na tuto jedno lékařku. Kdybych nebyla vědec biolog, který má ve zvyku ihned shromáždit informace ze zahraničí a nebo se včas neseznámila s tolika rodiči okolo sdružení Šťastný úsměv, tak jsem se k faktu, že mám na výběr vůbec nedostala. Ani bych se nedozvěděla, že v Brně je více vynikajících plastických chirurgů, kteří tuto operaci dělají ve 3. měsících věku, kromě MUDr. Vokurkové (která ji dělá po porodu).
Tak jsem ráda, že se tu rozpoutává debata, můžeme si vyměňovat názory…informovat se navzájem. Každopádně chci ale taky povzbudit rodiče, kteří se rozhodli jinak, než jak to vidím já a Ty. Pravda se jen těžko hledá, když ani sami lékaři nejsou názorově jednotní a určitě všichni děláme to, co se nám jeví jako nejlepší pro naše děti.