Vojtíšek je dokonalý i když má rozštěp
Náš maličký, nyní jedenácti měsíční syn Vojtíšek, se narodil s celkovým jednostranným rozštěpem rtu, čelisti a patra. V patýrku měl dírky dvě. Jednu menší a jednu velkou.
O tom, že čekáme miminko s rozštěpem, jsme se dozvěděli ve 13. tt. Můj muž se narodil s oboustranným celkovým rozštěpem, a tak jsme věděli, že i naše dítě může mít rozštěp. Právě ve 13. týdnu těhotenství zjistila na speciálním ultrazvuku paní doktorka rozštěp a odeslala nás na další vyšetření do Brna na kliniku. Ráda bych zde poděkovala a pochválila paní doktorku Pavkovou ze Znojma za její přístup. Právě od ní jsme dostali brožurku Šťastného úsměvu o léčbě. Velmi děkujeme za velice milý a příjemný přístup.
V Brně na klinice byl pan doktor při prvním vyšetření spíš věcný a ne moc příjemný. Zmínil i potrat, jelikož už dvě zdravé děti máme, připadalo mu to zřejmě jako lepší varianta řešení. Když jsme potrat odmítli, upozornil nás především na vyšší výdaje spojené s léčbou. Při dalším vyšetření ve 21.tt byl už milý. I jemu musím tedy poděkovat. Naše rozhodnutí nechat si syna i přes rozštěpovou vadu bylo jasné od začátku. Potrat je strašně „jednoduché řešení“. Ale jeho následky pro rodinu mohou být devastující! Nevím, jestli bych se s ukončením těhotenství sama někdy dokázala smířit. Proč by vlastně Vojtíšek neměl žít?! Vždyť rozštěp lze léčit.
Další vyšetření jsem odmítla. Odběr plodové vody jsem podstoupit nechtěla. Je rizikový a v našem případě je rozštěp dán dědičně, takže pravděpodobnost, že by ukazoval na jiné, vážné onemocnění je velice malá.
Porod byl naplánovaný v Brně, aby se malý nemusel převážet daleko. V úterý 10.2. se nám narodil krásný syn, byl celý podobný tatínkovi a dědečkovi. Tmavé vlásky a krásná kukadla. Další den ho převezli do Dětské nemocnice na operaci rtu u paní dr. Vokurkové. Ve čtvrtek proběhla operace. Syn má nyní úplně jinou pusinku, než jak se narodil. Je to krásný, usměvavý kluk, kterého všichni nadevše milujeme.
Dnes jsem si uvědomila, že je dokonalý, přesně takový, jaký se narodil. I s rozštěpem. Je takový, jaký měl být. Dcera se nás v těhotenství ptala proč nám Bůh dal dítě s rozštěpem. Odpověděla jsem jí, že to je proto, aby nás ještě více spojil jako rodinu. A je to pravda! Zase jsme o něco silnější.
A jestli mě mrzí, že má syn rozštěp? Ano, ale ne proto, že by vypadal jinak, ale proto, že bude muset podstoupit několik operací a dlouhou léčbu. Vojtíšek je opravdu krásný, usměvavý kluk a je strašně šikovný. Jeho sestra a bratr ho nadevše milují. Náš tříletý syn ho hladí a říká, že je krásný a žádný rozštěp nevnímá. Doufám, že mu dokážeme vždy vše dobře vysvětlit a být ti praví rodiče, kteří mu budou umět pomoci na jeho cestě životem. On sám je už teď veliký bojovníček. Už má za sebou druhou operaci. Podstoupil ji v Brně v Dětské nemocnici, zvládl ji, ale hodně se od té doby bojí každé změny prostředí, cizích lidí a je hodně fixovaný na mě a manžela. Jídlo mu i přes operaci patra vytéká nosem. Ale doufáme, že se to časem spraví. Rozštěp patra měl dost široký… Možná ho nemine reoperace, ale já už vím, že se to zvládnout dá.
Moje rada pro budoucí maminky? Miminko bude mít jen rozštěp! Dětská lékařka našich dětí mi řekla: „Má ručičky, nožičky…, tak co řešíš? Neřvi a těš se na něho! Řešíme tu daleko horší věci.“ A má pravdu. Vojtíšek je zdravý chlapeček.
Mé veliké díky patří Šťastnému úsměvu. Martině a Lucce, které mi vždy odpověděly na všechny mé otázky, podržely mě, pomohly, jejich podpora pro mě byla důležitá a neustále se na ně obracím o rady. Moc vám oběma děkuji za trpělivost a vše co pro nás ostatní děláte.
Zuzana Z.
