VI. Přátelské setkání Šťastného úsměvu

Jak jsme si letos užili Přátelské setkání rodin dětí s rozštěpy? Skvěle!

Začátek setkání se musel trošinku posunout, protože na Revice se měla neplánovaně zdržet větší skupina žáků a studentů ze seznamovacího pobytu. Zůstali až do oběda… Velký problém to naštěstí nikomu nezpůsobilo, protože organizační tým byl na místě už ve čtvrtek, a tak mohl aktuálně účastníky informovat, že letos není třeba kvaltovat. Zahájili jsme až obědem, který se ovšem pro průběžné přijíždění jednotlivých rodin nedal označit za společný. Seznámení s novými přáteli tedy proběhlo v průběhu odpoledne, kdy nám sluníčko udělalo radost a po propršeném čtvrtku se na nás naplno usmívalo. V lese jsme stavěli domečky pro skřítky, střílelo se ze vzduchovky… děti běhaly po prostranství před chatou.

Později odpoledne, kdy už sluneční paprsky začaly chladnout, přijeli lékaři našich dětí, paní doktorka Bartošková a pan doktor Dvořák. Na živé besedě nám rodičům trpělivě odpovídali na dotazy. Padaly jeden za druhým, a to nejen dle programu „před večeří“, ale i dlouho po ní. Nemuset se někteří z rodičů jakožto členi Šťastného úsměvu zúčastnit výroční členské schůze, která se i tak dost zpozdila, nepustili bychom lékaře z besedy asi ještě hodně dlouho.

Zatímco se rodiče lékařů dotazovali na léčbu, větší děti nadšeně pletly náramky, náhrdelníky, obojky pro své psí kamarády … z Paracordu. Malošci vybarvovali připravené pracovní listy. Po večeři se ještě všechny děti řádně proběhaly v tělocvičně, zahrály si oblíbenou „vybišu“. Před spaním se ty malé uklidnily v kině u pohádky, odkud je rodiče zahnali rovnou do postýlek.

Dospělí si pak povídali a povídali, dokud je také únava nepřemohla a nezatulili se do postýlek ke svým ratolestem ?

Sobota začala uplakaně. Neplakaly naštěstí děti, ale jen počasí. Pršelo intenzivně a organizátoři museli rychle vyřešit změnu v programu. Alespoň pro ty, co se rozhodli, že krásu Luhačovic v takovém chladném a mokrém počasí obdivovat nechtějí. Byla jich většina… Díky sehranosti týmu členů spolku, kteří na setkání jezdí s dětmi pravidelně, není nic nemožné! Tělocvična se rázem změnila v opičí dráhu, kde každé její zdolání bylo odměněno malou dobrůtkou. Starší děti si vyčlenily prostor pro šipky s diváckým zázemím a házelo se na terč o sto šest. Samozřejmě jsme se do hry zapojili i my dospělí … ovšem zvítězit nad některými kluky byl už letos oříšek. Jestli budou do příštího roku trénovat, nevím, nevím, jak to pro nepřemožitelné dospěláky dopadne ?

Po obědě, sotva si dětičky stihly trošku zdřímnout, přijeli zástupci firmy Curaprox a rázem byla plná klubovna. Čistily se zoubky, diskutovalo se jak nejlépe na to… a aby dětem starost o zdravý chrup vydržela co nejdéle, dostaly nové zubní kartáčky.

Sotva si dobrovolníci oblékli kostýmy na oblíbenou bojovku a vyřešili provizorní trasu, která nemohla pro neustálý déšť být venku, poskakovaly už děti u startovního stolečku a čekaly na přidělení „výučního listu“, do kterého na stanovištích dostávaly razítka za splnění úkolu. Letos si děti vyzkoušely práci automechanika, uklízečky je naučily třídit odpad i leštit dveře, policisté jezdit dle předpisů, s pekařkou pekly plastelínové dobroty, paní učitelka je vyzkoušela u tabule, lékařka naučila obvazovat zraněné končetiny, díky mladým hasičům si děti zaběhaly s proudnicí, ve svém řemesle děti vyučil voják a na trase se setkaly se zvěrolékařem, který je naučil něco nového ze světa zvířat. Za odměnu děti dostaly pitíčka s aloe vera a omalovánky lva Lippyho.

Po večeři se děti vrátily do tělocvičny, aby se pak unavené zakutaly do svých postýlek a tvrdě spaly celou noc. Dospělí naposledy zasedli v jídelně k diskusi, kterou si zpestřili dobrotami. Těch se na stole najde vždy spousta, snad ze všech domácností.

V neděli jsme se po snídani rozloučili u stromu přátelství, na kterém ti, co za námi přijeli letos prvně, zanechali svůj otisk prstu s podpisem. Strom se nám krásně rozrůstá a věříme, že tomu tak bude i v příštím roce. Termín setkání je již ve Vizovicích na Revice zamluven. Těšíme se na vás 28.9. -30.9. 2018!

Co nám a našim dětem Přátelská setkání přinášejí?

Rodiče těch nejmenších mohou na vlastní oči vidět, že život dětí s rozštěpem není vůbec chmurný. Malé i velké děti jsou prostě stejné jako jejich vrstevníci, kteří se s touto vrozenou vývojovou vadou nenarodili. Rodiče mohou nejen mezi sebou probrat různé aspekty léčby, ale mají možnost je prodiskutovat s odborníky. Mohou se podělit o své starosti a radosti, kterým by možná rodiče dětí bez rozštěpu tak úplně nerozuměli, mohou vyslechnout i zkušenosti dospělých s rozštěpem …

Děti mají jedinečnou možnost poznat, že s rozštěpem nejsou na světě samy. Pochopit, že když to zvládají jejich kamarádi, zvládnou to také. Ano, kamarádi. Mezi dětmi vznikají v průběhu let pevná přátelství. Od těch starších tak slýcháme: „Proč nejsou Vizovice častěji?!“ Nejkrásnější odměna pro nás organizátory a pro ty, kteří naše setkání podpořili a mnozí podporují pravidelně.

Děkujeme vám všem.

AC STEEL

ing. Hana Grulová
PARACORD s.r.o.
CZECHOSLOVAK SPIRIT s.r.o.

Obec Halenkovice 

Jana Šibalová
Eliška Windová

Šárka Svobodová

Curaden Czech s.r.o. a Bc. Beatirce Bogárová, zubní hygienistka z Uherského Brodu

Rekreační areál Revika

Dobrovolníci, kteří nám pomohli při organizaci …

Zprávu zpracovala Martina Kolísková, 26.9. 2017