VII. Přátelské setkání Šťastného úsměvu

Nejprve pomalé oťukávání a pak už jen smích, radost a zábava. Tak by se dala jednoduše charakterizovat atmosféra letošního setkání rodin dětí narozených s rozštěpovou vadou.

Setkání se tradičně uskutečnilo na konci září ve Vizovicích v penzionu Revika. Skvělé zázemí, vstřícný a ochotný personál, chutná strava a nádherná příroda. Co více si pro třídenní pobyt s dětmi různého věku přát. Snad jen krásné počasí. A to nám tentokrát opravdu přálo! Po chladném a deštivém týdnu na nás vykouklo sluníčko a vydrželo od našeho příjezdu až do konce.

Pobyt byl tentokrát koncipován trošku jinak než v předešlých letech. Z programu jsme vypustili tradiční přednášku lékařů rozštěpového centra a nahradili ji, díky ochotě MUDr. Dvořáka, tolik žádanou možností neformální, soukromé osobní konzultace. Novinkou byl určitě také křest knihy Návrat z minulosti, na kterém bylo pro autorku i ostatní hosty velkým překvapením neplánované společné vystoupení dětí. Jejich potají přichystané písničky, které na křtu zazpívaly, mnohé dojaly a vehnaly jim slzy do očí.

Letos se týmu pořadatelů podařilo pro děti připravit dvě bojovky. Menší páteční, pod názvem Hledá se Lippy, si malí i velcí užili hned po obědě. Její cíl byl děti a rodiče, kteří se ještě neznali, seznámit. To se určitě povedlo již na prvním stanovišti, když si společně zazpívali dětskou písničku. První nesmělé tóny vystřídal hlasitý společný zpěv, který určitě slyšel i Lippy ukrytý v nedalekém domečku. Další úkoly po cestě již jen stmelily nový kolektiv. Hlavní bojovka s názvem Cesta kolem světa za jedno dopoledne byla pro děti připravena na sobotu. Líbila se nejen jim, ale i jejich rodičům. Užívali jsme si zábavu prostě všichni společně. Na stanovištích tentokrát nebyli jen dospělí. Pomohla i naše odrůstající mládež, která stejnou bojovku absolvovala před sedmi lety na našem první setkání.

Sobotní odpoledne bylo vyhrazeno již zmíněnému křtu knihy, po kterém si děti osvěžily správné čištění zoubků pod vedením zubní hygienistky paní Bogárové. Odměnou za píli jim byly nové kartáčky firmy Curaprox. A pak už se tvořilo. Malí i velcí šikulové si mohli uplést z Paracordu tentokrát nejen náramky, ale i opravdové sandály. Fanoušci, ale především fanynky slizování se pustili do výroby toho „nej“ slizu a předváděli s ním neuvěřitelné kousky.

Večery patřily nám odrostlejším. V pátek byla na programu krátká členská schůze, kde se probralo hospodaření a činnost spolku v uplynulém roce a zároveň byl domluven předběžný plán na příští rok. A pak už se jen povídalo … Probíraly se nové zážitky, vzpomínalo se. Mnohé jistě bolela od smíchu bránice ještě celou neděli. Ústředním tématem rodičů byl však určitě rozštěp a jeho léčba.

Nedělní loučení, podané ruce, objetí. Za rok na shledanou … a dotazy dětí, jestli bychom do Vizovic nemohli jezdit častěji.

Právě dětská radost, šťastný úsměv na jejich tváři a těšení se na příště je hlavním motorem, který organizátorský tým žene každoročně do náročných příprav. Děkujeme milé děti. Jste prostě úžasné!

Děkujeme také všem rodičům, prarodičům a dalším příbuzným či spřízněným duším našich dětí, kteří nám se setkáním pomohli. Děkujeme za úžasnou pomoc studentce Adéle Bischofové, kterou si děti zamilovaly na první pohled.

Velmi děkujeme také všem větším dětem nebo spíš už mládeži, která nám ochotně pomáhala ♥ Jmenovitě Jardovi, Petrovi a Pavlovi Voráčovým, oběma Adamům – Hornofovi a Hlobilovi, Fandovi a Jaromírovi Trvajovým a Lence Hanzlíkové ♥