Dobrý den,

kamarádka mě požádala, abych pro ŠŤASTNÝ ÚSMĚV napsala svůj příběh…

Trošku jej zkrátím: mám oboustranný rozštěp rtu a patra, jsem v naší rodině již 3-tí generací, dnes je mi 26 let a život se se mnou fakt nemazlil. Je to v životě těžké hlavně proto, že jsem se narodila v roce 1986 kdy bouchl Černobyl. Pendlovala jsem mezi domovem, nemocnicí v Třinci (Sosna) a školkou a školou a nemít ty nejlepší rodiče na světě, asi bych to vzdala…… Další kolečko byla logopedie, oční, zubní atd. aby mi změnili život v lepší zítřek. Kdysi se mohly operovat děti až ve 3 měsíci a dnes je to možné už pátý den po  narození!!!

Dnes je to tak: mám 26 let mám za sebou asi 20 operací rozštěpu, zuby mám taky udělané pro lepší úsměv 🙂  Chodila jsem na NORMÁLNÍ základní školu kde to nebyl med, střední byla fajn (zemědělka) a dokonce jsem si dodělala maturitu ( to jsem maturovala státně 🙂  ) a pracuju.

Jsem taky ráda že se o  tomto problému stále více píše.

S pozdravem a přáním krásného dne Vám všem Romana