|

MŮJ SYN MĚL ROZŠTĚP

Když jsem se v 21.týdnu druhého těhotenství dozvěděla, že se mi narodí chlapeček s rozštěpem rtu a patra, byla jsem nejprve na pokraji sesypání. Tehdy jsem měla ještě téměř dvouletou holčičku. Lékařem mi bylo doporučeno umělé přerušení těhotenství, nemám si prý komplikovat život a mám si počkat na zdravé dítě. Navíc argumentoval problémy s krmením, které tyto děti po porodu mají.A nezapomněl dodat, že ani pohled na tyto děti není pěkný.

Já potratu nebyla schopna.

Kontaktovala jsem plastického chirurga, který tvrdil, že krmení je tady problém poslední. Ovšem zároveň nebylo nikoho, kdo by mi jeho způsob u těchto dětí vysvětlil. Krátce před porodem mi gynekolog doporučil sehnat si „nějakou pomůcku“ , pokud ho budu chtít nakrmit.

Vše jsem tedy hledala na internetu a sehnala jsem si i dudlíky na krmení rozštěpových dětí a vezla si je s sebou do porodnice. Že by se někdo třeba staral, zda ho budu krmit mateřským mlékem či se se mnou o tom jen bavil, to už vůbec ne.

Rodíte-li zdravé dítě nebo dítě s vývojovou vadou, pocítíte záhy po příjezdu do porodnice. Srovnání mám – rodila mne stejná porodní asistentka jako poprvé.

Pocítíte rozdíl i tehdy, zaplatíte-li si nadstandart na oddělení šestinedělí. Po porodu mi vypukla aftitida a když jsem poprosila o nějaký lék či kašovitou stravu, bylo mi řečeno, že mám vše od nervů z narození postiženého dítěte, a to i přesto, že jsem měla vysokou sedimentaci. Co zajímalo sestry, bylo, zda nepotřebuji lék na uklidnění – kojení v úvahu nebraly. Narodilo se mi přece postižené dítě.Podpora mé psychiky čtyři hodiny po porodu byla taková, že mi sestra řekla, ať se nebojím, že se syn ožení i s jizvou na obličeji.

Náš syn byl po narození umístěn na jednotku intermediální péče, kde první jídlo dostal sondou. Můj syn měl obrovskou chuť žít a já zase bojovat.Na tomto oddělení byla úžasná staniční sestra, i další sestry, které Martínka naučily již při druhém kojení sát anatomicky tvarovaným dudlíkem pro děti od 6.měsíce, pouze v něm udělaly větší dírku, dudlík zacpal díru v patře a malý pil. Navíc mne přiměly zkusit kojit. Seděla jsem u krmení i hodinu, syn něco vypil z prsu, něco odstříkané z lahve. Třetí den po porodu byl plně kojen z psu. Sestry mě na krmení volaly dle jeho potřeby.

Tady bych chtěla říci, že specielní dudlík jsem na jeho krmení nikdy nepotřebovala.

Martínka mi přeřadili z jednotky intermediální péče na můj pokoj tři dny po porodu a čtvrtý den jsme si ho odváželi domů, stejně jako si maminky odvážely fyziologické novorozence. Pediatrička říkala, že je prvním po dlouhé době s touto vadou, co jde bez problémů a tak brzy domů. Malý sál z mého prsu ještě tři týdny.

Ale i na nás přišla krize. Po dvou týdnech kojení mu přestala odcházet stolička. Když to trvalo týden, už jsem tušila.Navíc jsem cítila, jak při pití teče mléko méně nebo vůbec – co jsem znala od dcery, kterou jsem kojila 20 měsíců. ( i to byl jeden z důvodů, proč jsem chtěla dávat mateřské mléko i synovi a co nejdéle). Prsa byla méně a méně nalitá.

Protože měl syn ve 3.-4.měsíci podstoupit první operaci, uzavření rtu, snažila se dětská lékařka udržet alespoň do doby přes tuto operaci krmení mat.mlékem. Půjčila mi tedy domů váhu a po vážení před a po krmení jsem si potvrdila, že vypije málo. Začala jsem tedy odstříkávat. Vím od MUDr. Mydlilové z laktační ligy, ze se kojeným dětem lépe hojí jizva a lépe se formuje brada. Jenže jsem měla problém, jakou zvolit odsávačku, nebyla jsem si jista, jak zvýšit tvorbu mléka. V Blansku není laktační poradkyně. Můj sen je, aby u každého dětského lékaře byl kontakt na laktační poradkyni.

Nakonec se mi nejlépe odstříkávalo rukou, odstříkávala jsem téměř celý den a i v noci. Také díky manželovi a babičkám, kteří se starali o další věci, nutné k chodu domácnosti se dvěma malými dětmi. K odstříkávání jsem si pouštěla hudbu a připadala jsem si jako ve filmu Slunce, seno. Na prsa jsem také dávala teplé obklady a pila a pila. Pokud mléko v době podání malému bylo již studené, ohřívala jsem ho ve vodní lázni.

Těsně před operací, byly mu čtyři měsíce, chtěl víc a víc. První termín operace nevyšel kvůli jeho neustálému zahlenění, spojenému s rozštěpovou vadou a já jsem přestávala mít sílu odstříkávat. Prodělala jsem zánět průdušek s lokálním antibiotikem Bioparox.

Paní doktorka na plastice v Brně, MUDr.Eva Konvičková, mi ale říkala, ať zkusím vydržet , že co mohu synovi nejvíce dát během zatížení narkozou, je mat.mléko.

Jenže měla jsem ještě dvouleté dítě, které také chtělo můj čas.

Já jsem tedy dojila. Krmila – malému se někdy mléko vracelo nosíkem, déle trvalo, než odříhnul – hrála si s dcerou, v noci hodinu a půl spala, půl hodiny odstříkávala, další půl hodinu jsem krmila a potom nanovo. Na plastice jsem byla jediná maminka, která se na to tzv.nevyprdla. V té době jsem synovi dávala dvě třetiny mého mléka a třetinu Nutrilonu v jedné dávce jídla.

Martin se narodil 19.července 2004, operován byl 3.12.2004 a já mu dávala mateřské mléko do konce roku 2004.

Poté jsem padla.

Naskočila jsem do kolotoče kojení 13.května 2002, kdy se mi narodila dcera, kojila jsem, pak byla těhotná a znovu kojila o odstříkávala.

Dodnes si vymáčknu z prsou kapku mléka, ale hormonální zástavu jsem odmítla, v těhotenství jsem zastavovala laktaci studenými zábaly.Prsa jsem si nechala v loňském roce zkontrolovat mamografem a ultrazvukem, protože mi bylo řečeno gynekologem , že není normální, pokud mám stále sekreci z prsou. Dnes již vím, že to není pravda a ženy, které déle kojily, ji mohou mít do konce života.

Poznala jsem, že mat.mléko mohou dostávat při troše snahy ze strany jak maminek , tak ze strany zdravotníků i děti s rozštěpovou vadou obličeje. Tyto děti potřebují mateřské mléko ještě o něco více než děti zdravé. Pro všechny děti, které se narodily s vývojovou vadou je dle mého názoru mateřské mléko součást léčby.

Chtěla bych být k dispozici maminkám, kterým se narodilo rozštěpové dítě a nejen jim – moc ráda bych absolvovala kurz pro laktační poradkyně a byla k dispozici maminkám u nás na Blanensku.

Tento článek jsem psala před pár lety, byl i publikován na stránkách laktačních poradkyň. Mezi tím, jsem se sama stala laktační poradkyní, takže jsem nyní schopna pomoci i maminkám dětí s rozštěpem, moje webovky: www.kojeniblansko.cz
Jitka Pokorná

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *