MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph. D.  lékař s vyšší specializací
plastický chirurg – operuje obličejové rozštěpy, je součástí týmu rozštěpového centra Kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice U sv. Anny

Vzdělání:
1995 – 2001 – studium LF MU Brno

Zaměstnání:
2001 – 2002 – základní vojenská služba, lékař posádkové ošetřovny Bučovice.
2002 – dosud – Klinika plastické a estetické chirurgie FN u sv. Anny v Brně – sekundární lékař

Vedlejší pracovní činnost:
Od 2007 – LF – MU Brno – odborný asistent
Od 2013 – Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Olomouc, rekonstrukční chirurg

Atestace:
2005 – Chirurgie I. st.
2009 – Plastická chirurgie

Doktorské studium (Ph.D.):
2010 – Doktorát z chirurgie – Disertace: Funkční vývoj střední obličejové etáže u pacientů s rozštěpem patra

Odborné stáže a kurzy:
2003 – II. interní klinika FN U sv. Anny Brno, Masarykova univerzita
2003 – 2005 – I. chirurgická klinika FN U sv. Anny Brno, Masarykova univerzita
2005 – Kurz – Řešení skeletálních ortodontických vad z pohledu ortodontisty a chirurga, Hlohovec
2005 – Kurz LPP, Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, Praha
2005 – Specializační kurz – Zakladní chirurgické postupy, IPVZ Praha
2009 – Centrum popáleninové a rekonstrukční chirurgie, FN Bohunice, Masarykova univerzita
2009 – Klinika plastické chirurgie FNKV a 3. LF UK Praha
2009 – Kurz – Specializační kurz v plastické chirurgii, IPVZ Praha
2010 – Ortognátní chirurgie, Stomatologická klinika VFN a 1. LF UK Praha
2016 – BreastAugmentationwithImplants. Safe and EffectiveTechnique, Dr. D. Hammond Praha

Zahraniční stáže a kurzy:
USA – University ofMinnesota and VA Medical Center, Minneapolis, MN, červen 2007

Slovensko – Klinika plastickej chirurgie LFUK FNsPRužinov Bratislava, Rozštěpové centrum, srpen 2008

Rakousko – AO Course – 3rd AOCMF International Symposium on OrtognathicSurgery, Vídeň – květen 2012

Turecko – Mentor Brest Augmentation Workshop, AmericanHospital, Istanbul – květen 2013

Francie –CHUCaen, Department ofMaxillofacial, Plastic and ReconstructiveSurgery, Caen – říjen – listopad 2014

Německo –– UKE Hamburg – Eppendorf, Department of Oral and MaxillofacialSurgery, Hamburk– duben 2015

Výzkumné granty:
Spolupráce na grantovém projektu IGA “Vasospasmy mikrochirurgicky přenášených laloků a možnosti léčby“, 2005 – 2009, NR 8368-5

Spolupráce na výzkumném projektu KPECH FN U sv. Anny a Masarykovy Univerzity v Brně: „Užitín kyseliny hyaluronové v prevenci vzniku adhezí po tenolýzách flexorů a rekonstrukcích flexorů šlachovým štěpem“, 2014 – 2015, MUNI/A/0767/2013

Spolupráce na výzkumném projektu KPECH FN U sv. Anny a Masarykovy Univerzity v Brně: „Užitín kyseliny hyaluronové v prevenci vzniku adhezí po tenolýzách flexorů“, 2013, MUNI/A/0953/2012.

Pedagogická činnost:
Pregraduální výuka LF MU
Školitel – postgraduální výuka v oboru plastické a estetické chirurgie ČR i zahraničí
Odborný asistent LF MU

Členství v odborných společnostech:
Česká lékařská komora – držitel licence České lékařské komory v oboru plastická chirurgie
Česká společnost plastické chirurgie

Pracovní zaměření:
Rozštěpové vady a vrozené vývojové vady dětí
Ortognátní a rekonstrukční obličejová chirurgie
Chirurgie ruky, mikrochirurgie
Estetická chirurgie

Pana doktora Dvořáka jsem jménem Šťastného úsměvu požádala o rozhovor, který vám níže přinášíme.

Pane doktore, nejprve bych Vám chtěla poděkovat za téměř čtyřletou aktivní, vstřícnou spolupráci se Šťastným úsměvem. Za spoustu času, kterého jistě nemáte nazbyt i za trpělivost se kterou nám radíte s péčí o naše děti, informujete o možnostech léčby. Jistě by rodiče, kteří Vás znají osobně, stejně jako my ze Šťastného úsměvu, zajímalo, proč jste pro svoji dizertační práci zvolil právě téma rozštěpových vad obličeje. Tato Vaše práce se, pokud vím, stala základem oficiálních webových stránek Rozštěpového centra při FN U sv. Anny.
Děkuji za otázku. První kontakt s plastickou chirurgií u mne proběhl v rámci praxe na chirurgickém pracovišti ve 2. ročníku studia na lékařské fakultě. Tehdy jsem měl možnost poprvé asistovat při přenosu prstu z nohy na ruku, což byl pro mne v té době největší medicínský zážitek. Ve čtvrtém ročníku jsem pak začal na kliniku plastické chirurgie docházet pravidelně. V té době se mne ujala MUDr. J. Vokurková, která se mi na dlouhý čas stala školitelkou a která právě v té době dokončovala dizertaci na téma rozštěpových vad. Já jsem měl možnost se podílet na sběru a analýze dat o léčbě pacientů s rozštěpem na KPECH v Brně. Okouzlila mne vysoká složitost problematiky léčby vad, která je doposud považována za jednu z nejsložitějších otázek plastické chirurgie a také snaha o nalezení té nejsprávnější cesty léčby. V pátém ročníku na medicíně jsem se v rámci SVOČ (studentské vyšší odborné činnosti) zabýval problematikou tvorby databáze a analýzou dat o rozštěpových pacientech, v šestém ročníku jsem se v rámci SVOČ zabýval srovnáním jednotlivých operačních metod patra. Tato práce potom obdržela 3. místo v chirurgické sekci. Takže dizertace na téma funkčního vývoje střední obličejové etáže u pacientů s rozštěpem patra byla logickým pokračováním mé předchozí činnosti. Když prim. Vokurková z KPECH odešla do FDN, stal se potom po 2 letech mým školitelem prof. Veselý, pod jehož vedením jsem práci dokončil. Oběmasvýmmentorům děkuji za přivedení k plastické chirurgii.
Zájem o problematiku rozštěpových vad u mne tedy trvá už 17 let a právě z důvodů zajištění zdrojů informací o léčbě pro pacienty, pro rodiče, ale i pro odborníky vznikly internetové stránky kliniky. Tyto sice vycházejí z mé dizertace, ale byly rozšířeny, aby komplexně postihly celou problematiku léčby vad. Za zásadní pomoc s jejich tvorbou děkuji MUDr. Horákovi, jehož jsem byl školitelem v rámci SVOČ na klinice.

V minulém roce jste absolvoval stáž ve Francii na klinice plastické chirurgie, která se mimo jiné, také věnuje léčbě rozštěpových vad obličeje. Můžete porovnat tamní protokol léčby (načasování primárních operací, které vedou k uzavření rozštěpu) s protokolem Rozštěpového centra FN USA a porovnat dosahované výsledky?
Ve Francii jsem strávil 2 měsíce u prof. Benateaua v Caen a měl jsem možnost srovnat zcela odlišné protokoly léčby. Ve Francii operují rozštěp rtu v neonatálním období 4 z 13 rozštěpových center. Prof. Benateauvede jedno z nich a uzavírá ret neonatálně, patro ve 2 etapách v 1. roce a v 18 měsících, kostní štěp doplňuje do čelisti v 6-ti letech. Na KPECH ret uzavíráme ve 3 měsících, patro v 9. měsících a čelist v 9. letech. Při porovnání výsledků bych konstatoval, že lepší výsledek rekonstrukce rtu dosahujeme v našem centru, dle mého názoru vlivem šicího materiálu a techniky, naopak ve Francii jsem viděl lepší až excelentní výsledky v růstu čelisti. Patrohltanouvou nedostatečnost kompenzujeme v Česku důsledněji, vliv na to má jistě i jazyk, protože určitá nosovost je pro francouzštinu obvyklá, kdežto pro češtinu naprosto nepřirozená. V čem je pro mě francouzská zkušenost vzorem, je komunikace mezi lékařem a pacientem a mezi lékaři navzájem. Právě spuštěním programu multidisciplinární rozštěpové poradny se chceme francouzskému vzoru přiblížit.

Péče o pacienty s rozštěpem se liší nejen v jednotlivých státech světa, ale ani péče v rozštěpových centrech jednotlivých států není jednotná. Kdybyste si mohl vybrat model péče o pacienty s rozštěpem, který je v některém rozštěpovém centru ve světě praktikován a uvést ho do života v ČR, který model by to byl? Existuje nějaký stát nebo rozštěpové centrum, který považujete za vzor?
Toto je velmi složitá otázka. Při auditu rozštěpových center v Evropě na začátku tisíciletí bylo zjištěno, že v oslovených 201 centrech existuje 194 různých protokolů léčby a to jenom pro jeden typ rozštěpu. Každý je přesvědčen o své pravdě a validních srovnávacích studií příliš mnoho není. Dle mého osobního názoru bych jednoduché rozštěpy rtu uzavíral neonatálně, široké rozštěpy po předchirurgické ortopedii ve 3 měsích, patro bych uzavíral ve 2 etapách za minimální mobilizace sliznice tvrdého patra, kostní štěp bych dával v 9. letech. Ale v rámci centra postupujeme všichni konzistentně dle stanoveného protokolu, který uznává celý tým. Protokol je možno měnit jedině se souhlasem celého týmu. Z hlediska organizace péče je pro celý svět vzorem Dánsko, kde péče o rozštěpové pacienty je soustředěna do jednoho centra a ošetřena speciálním zákonem.

V čem se tam péče o pacienty narozené s rozštěpovou vadou liší od péče v ČR a z jakého důvodu je lepší právě tento model? Dal by se podle vás ještě vylepšit?
Na toto jsem částečně odpověděl již v předchozí otázce. Pro Českou republiku bych si představoval historicky daná 2 rozštěpová centra, jedno v Brně a jedno v Praze. Směrnici pro péči o pacienty s rozštěpem by měl upravovat zákon, který by jednak zafixoval multidisciplinární péči a soustředil pacienty do rozštěpových center, ale také by zajišťoval periferní servis pro rodiče pacientů s rozštěpem včetně uzákonění hrazení nákladů vynaložených v rámci léčby.

Myslíte, že v ČR je možné nebo spíše reálné v dohledné době dosažení takto efektivní péče kooperujících odborníků?
Věřím, že ano, i když bude muset být překonáno několik interpersonálních animozit, ale všechny nás spojuje snaha o poskytnutí té nejlepší péče. Na úrovni našeho centra nyní vidím zefektivnění péče ve spuštění programu rozštěpové poradny, ve které jednotliví pacienti budou vyšetřeni simultánně celým týmem rozštěpových odborníků, kteří na závěr vynesou společný konsensus. To co dále velmi postrádám je politické zastání pacientů s rozštěpem, postrádám politiky, kteří by se zasadili o prosazení zájmů pacientů s rozštěpem v zákonodárné rovině.

Pokud je to vůbec možné, dá se říct, která z operací rozštěpových vad je nejnáročnější a proč právě tato?
Toto se rozhodně říci nedá. Všechny operace u rozštěpových pacientů se vyznačují zvláštním důrazem na přesnost, jemnost a kvalitu provedení i kvalitu plánování. Proto se chirurgie rozštěpových vad stále považuje za jednu z nejnáročnějších problematik a historicky se jí zabývá právě plastická chirurgie, která je osobitě zaměřena na jemnou manipulaci s živou tkání.

Dospělí lidé narození s rozštěpem si často stěžují na špatný přístup k léčbě po jejím ukončení dosažením plnoletosti, neví kam se obracet s žádostmi o další léčbu, korekční zákroky, ortodontickou nebo protetickou léčbu. Mohou v léčbě pokračovat v Rozštěpovém centru KPECH nebo se musí spolehnout na soukromý sektor a hledat plastické chirurgy, ortodontisty a protetiky mezi těmito odborníky. Mají nárok například na proplacení korekce rtu pojišťovnou i ve věku nad 30 let nebo si tyto zákroky již musí hradit z vlastních prostředků?
Rozhodně doporučuji se obrátit na naši KPECH FN U sv. Anny v Brně nebo pražské rozštěpové centrum na Královských Vinohradech, kde probíhá léčba dospělých pacientů s rozštěpem standardně. I v dospělosti jsou veškeré chirurgické zákroky u pacientů s rozštěpem hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Horší je to v oblasti ortodoncie a protetiky, ale i zde jsou vyvíjeny tlaky na alespoň částečnou úhradu nákladů na léčbu u pacientů s rozštěpem.

Děkuji za Vaše vyčerpávající odpovědi a těším se na další spolupráci. Martina Kolísková

S panem doktorem se můžete seznámit i prostřednictvím našeho videa CESTA K ÚSMĚVU

MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph. D.
lékař s vyšší specializací Kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice U sv. Anny
telefon +420 543 185 663
e-mail: zdenek.dvorak@fnusa.cz